Cuketové zelí

Cuketová sezona je u nás opět v plním proudu... každý rok to mám stejně...na podzim si říkám, že příští rok  zasadím už jen jednu cuketu. A na jaře  dám pro jistotu víc semínek, co kdyby nevzešly, sežral rostlinky slimák... Znáte to taky? Přijdete v létě na zahradu  a ze záhonu na vás svítí další obří zelená „raketa“. První týden v červenci s nadšením smažím cuketové placky, druhý týden grilujeme, třetí týden už cuketu tajně pašuju do buchet a omáček... a na konci prázdnin už při pohledu na ni začínám mít lehkou paniku.

Přesně pro tyhle chvíle mám  recept, který u nás doma doslova zachraňuje léto. Je to cuketové zelí.

Možná už ho  znáte leta, já jsem ho však objevila teprve před pár lety. Když jsem ho ochutnala poprvé, nechtěla jsem věřit vlastním chuťovým buňkám. Kdyby mi někdo zavázal oči a dal mi ochutnat, přísahala bych, že jím poctivé, jemné hlávkové zelí. Přitom je to čistá cuketová magie, která vás v kuchyni příliš nezdrží.

Co budeme potřebovat?

• Cuketa –může být mladá a křehká, ale klidně sáhněte i po té obří, zapomenuté pod listy. Já na zelí používám právě ty přerostlé obryně.

• Sůl – aby cuketa pustila šťávu 

• Kmín – bez něj by to prostě nebylo to pravé zelí. Mám ráda celý, ale pokud vám vadí mezi zuby, drcený poslouží stejně skvěle.

Postup je tak jednoduchý, 

1.  Cuketu omyjeme. Mladé kousky strouhám celé i se slupkou, dává to zelí hezkou barvu. Ty starší obry nejdřív oloupu a lžící vydlabu vnitřek se semínky – ten je moc vodnatý a do zelí nepatří

2. Nechte ji „vyplakat“: nastrouhanou cuketu v míse promícháme se solí a necháme ji asi 10 minut žít vlastním životem. Cuketa se pustí a pustí vodu. Pak ji rukama lehce vymačkáme. Trochu té šťávy v ní nechte, ať se má v čem dusit.

A nyní už postupujeme jako když děláme klasické dušené zelí:

1. cibulku nechte na tuku zesklovatět. Pak k ní přihoďte vymačkanou cuketu a  zasypte ji kmínem.

2.  přiklopte pokličkou a nechte dusit. Tady přichází ta největší krása – na rozdíl od klasického zelí, které se táhne věčnost, cuketě stačí 5 až 10 minut. Chceme, aby byla měkká, ale ne na kaši.

3. Přidejte trochu octa pro tu správnou kyselost a špetku cukru dle chuti. Pokud máte v hrnci moc tekutiny, sundejte pokličku a nechte ji minutku odpařit. A máte hotovo!

Cuketové zelí používám všude tam, kde  bych dělala klasické zelí....nejčastěji pečenému masu – ať už jsou to vepřové výpečky, uzené nebo pečené kuřecí stehno. 

A vloni jsem úplně poprvé vyzkoušela cuketové zelí zavařit...a za mně super. Zavařila jsem jen dvě sklenice na zkoušku a letos si udělám větší zásobu. 

Příště Vám napíšu, jak na to.....

Jak s cuketovou úrodou bojujete vy?